Jdi na obsah Jdi na menu
 


POZOR !

Od 1.2.2009 je v platnosti nová ČSN 018027

Anotace obsahu

Norma ČSN 01 8027 stanovuje zásady pro značení, zabezpečení a pohyb v zimním středisku. Souhrn pravidel a doporučené řešení jednotlivých oblastí jsou definované v návaznosti na obdobné materiály v zahraničí a zkušenosti z provozu českých lyžařských areálů. Norma představuje zejména opatření pro zvýšení bezpečnosti při lyžování.

Alternativní označení normy

  • ČSN 01 80 27
  • ČSN 018027
  • ČSN 01 80 27 : 2009
  • ČSN 018027:2009
  • ČSN 01 8027:2009

________________________________________________________________

S touto normou souvisí Deset základních pravidel lyžařského provozu schválených Mezinárodní lyžařskou federací FIS:

  1. OHLEDUPLNOST K JINÝMKaždý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil škodu.
  2. PŘIMĚŘENÁ RYCHLOSTKaždý lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím.
  3. VOLBA SMĚRU – Má-li lyžař možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem, pohybujícím se na svahu pod ním.
  4. PŘEDJÍŽDĚNÍ Předjíždět se může zleva i zprava, ale vždy s takovým odstupem, aby bylo možno zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře.
  5. PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTYLyžař vjíždějící na sjezdovku anebo ji přejíždějící musí dávat pozor a sledovat vše nad a pod sebou, aby tak mohl učinit bez nebezpečí jak pro svou osobu, tak pro jiné. Stejně tak je třeba se chovat při každém zastavení.
  6. ZASTAVENÍLyžař nesmí zastavovat, není-li to nevyhnutelně nutné uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech bránících v dobré viditelnosti. V případě pádu se musí lyžař na sjezdovce co nejrychleji zvednout. Zastavit může poté na okraji sjezdovky.
  7. STOUPÁNÍLyžař stoupající po trati musí postupovat pouze po kraji sjezdovky a v místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto kraji ještě více ustoupit. Totéž platí v případě, schází-li lyžař po sjezdovce pěšky.
  8. RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACEVšichni lyžaři musí na sjezdovkách respektovat jejich označení a signalizaci.
  9. V PŘÍPADĚ NEHODYKaždý je povinen v případě nehody poskytnout pomoc.
  10. IDENTIFIKACE Každý účastník, či svědek nehody je povinen poskytnout údaje o své osobě.    
K dalším pravidlům slušného lyžaře také patří:
  • Dříve, než se vydáte do hor, zkontrolujte si stav svého lyžařského nebo snowboardového vybavení. Dejte si odborně seřídit vázání, nabrousit hrany lyží, vyspravit drobné nerovnosti na skluznici. Používejte pouze kvalitní a řádně seřízenou výstroj a výzbroj.
  • Nepřeceňujte své lyžařské schopnosti.
  • Během celodenního lyžování dělejte odpočinkové přestávky spojené s občerstvením, vyhýbejte se však alkoholu.
  • Stanete-li se svědkem nehody, označte místo nad zraněným lyžařem zkříženými lyžemi zapíchnutými do sněhu. V rámci vašich možností poskytněte první pomoc, zavolejte záchranáře a počkejte na příjezd profesionálů.
  • Pamatujte – na lyžích neplatí pravidlo pravé ruky, přednost má vždy pomalejší lyžař.
  • I na lyžařském svahu se chovejte vždy tak, abyste nezpůsobili problémy jiným osobám.

___________________________________________________________

Normu připravilo ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Horskou službou a se Svazem provozovatelů lanovek a vleků. Nová norma nepatří mezi takzvané obecně závazné právní předpisy jako jsou zákony, nařízení vlády nebo vyhlášky ministerstev. Má tedy pouze doporučující, nezávazný význam. Podobně jako u ostatních státních „technických" norem však platí zásada, že kdo se jí nebude řídit a způsobí tím škodu, může mít problém.
 
Také na sjezdovce se vyplatí chránit si hlavu
Nošení ochranné přilby se pro motocyklisty stalo samozřejmostí. Cyklisté již nepovažují cyklistickou přilbu za nic zvláštního. Dalším nebezpečným sportem, u kterého je třeba si chránit hlavu, je sjezdové lyžování a snowboarding.
  
Možná si řeknete, že sníh je měkký, sjezdovky široké a nebezpečná místa chráněna sítěmi. Tak na co používat přilbu? Statistické údaje o úrazech na sjezdovkách tuto teorii však jednoznačně popírají. V současné době se na sjezdovkách pohybuje tolik neuvážených lyžařů, že se nošení přilby doporučuje nejen dětem, ale i dospělým.
 
Je přilba opravdu přínosem?
Každá přilba, která se na našem trhu prodává, musí projít náročnými testy podle směrnic Mezinárodní lyžařské federace a každý model projde před uvedením na trh testy Evropské unie. Na každé takové přilbě je pak možno nalézt štítek s certifikátem (například přilba odpovídá evropské normě prEN 1077 pro jízdu na lyžích a na snowboardu). Zajímavým doplňkem, opět ve vazbě na co nejmenší počet trvalých následků zranění, je jednoduchý štítek, který si každý, kdo si přilbu pořídí, vyplní a nalepí dovnitř přilby. Pohotovostní štítek informuje lékaře při případném nutném lékařském zásahu o jménu a příjmení lyžaře, uvádí adresu a telefonní spojení na lyžaře i na jeho osobního lékaře, obsahuje údaje o zdravotní pojišťovně, o krevní skupině i případných alergiích lyžaře.
  
Lyžařská přilba se skládá ze tří částí. Vrchní část musí být vysoce absorpční a zároveň musí být vysoce odolná proti proražení ostrými předměty. Dalším požadavkem na tuto vrstvu je schopnost rozložení energie vzniklé při nárazu na co největší plochu, a tím zlepšení absorpce energie. Střední část je vyrobena z polystyrénové pěny. Tato mezivrstva zlepšuje následné pohlcení energie při nárazu, která se přenáší z vrchní části přilby. Kvalita použitého materiálu u všech těchto vrstev pak určuje kvalitu přilby a samozřejmě i její cenu.
 
A jak jí vybírat?
Aby přilba mohla plnit správně svou ochrannou funkci, musí na hlavě dobře sedět. Neměla by být příliš velká, ale ani těsná. Na hlavu by se měla pohodlně nasadit a po zapnutí pásku pod bradou by se neměla hýbat zepředu dozadu. Tomuto pohybu významně zabraňuje zvětšená výstelka, která dosedá na zátylek.
 
Velikost přilby se uvádí v centimetrech obvodu hlavy, ale podle zkušeností odborných prodejců jsou mezi jednotlivými výrobci různé odchylky. To je další z důvodů, proč je nutné si přilbu vyzkoušet v obchodě. Dalším možným parametrem výběru je váha přilby. Příliš těžká přilba více namáhá krční svalstvo a při celodenním lyžování už může být přítěží. Na trhu jsou nejčastěji nabízeny přilby, jejichž hmotnost se pohybuje od 500 do 550 g.
 
Zákazník si vybírá také podle ceny. Ve velkých sportovních obchodech lze najít přilby v ceně již okolo 1000 Kč. Není zde však velký výběr mezi značkami a ani odbornost prodejců nemusí být zajištěna. Specializované prodejny nabízejí zboží od významných světových výrobců. Tam se pak cena pohybuje v rozmezí od 1500 Kč až po několik tisíc.
 
Čepici ne, spíše slabou kuklu
Polstrování, kterým je každá přilba vybavena, je nejen velice pohodlné a příjemné na dotyk, ale zároveň poskytuje dostatečný tepelný komfort. Přesto výrobci doporučují nosit pod přilbu slabou kuklu, nejen při lyžování při nízkých teplotách, ale hlavně z hygienických důvodů. Výstelku z těchto přileb nelze vyjmout a následně vyprat, takže kuklou zabráníte zvýšenému znečištění polstrování. V opačném případě, když lyžujete za teplot okolo mrazu a vyšších, nedochází k přílišnému přehřívání, protože výstelky přilby jsou vyrobeny z vysoce slabých materiálů.
  
Bezpečnost nade vše
Před úrazem či před povětrnostními vlivy je nutné dále chránit oči. Sjezdové brýle zvyšují i lyžařovu bezpečnost, protože mu umožňují lépe vidět a rozhodovat se v extrémních podmínkách, např. při hustém sněžení, mlze či při ostrém slunci. Nejvhodnější jsou lyžařské brýle s dvojitým sklem a s možností výběru několika různých filtrů a tónování. Takové doplňky lze pořídit již kolem 1 500,- Kč.
 
Dalším opatřením je nošení chráničů páteře. Chrániče jsou vyráběny v několika velikostech, podle výšky postavy. Správná funkce chrániče je zajištěna, pokud sahá od konce šíje až po kostrč. Je vyroben z tvrdých plastových článků, které jsou doplněny o tlumící vrstvu z měkkého materiálu. Kvalitní chránič můžete sehnat za cenu kolem 2 000,- Kč.